EVS POSTOJNÁ: Práce

Čas zde utíká mnohem rychleji a než jsme se nadáli, jsme tu už 18 dní. Asi se ptáte, co tu přesně celé dny děláme? Jaká je naše každodenní pracovní náplň? Nenudíme se?
Hlavní roční událostí Mládežnického centra Postojná, kde působíme jako dobrovolníci, je festival Zmaj ma mlade, který právě teď probíhá. Zmaj, zmaj, co to může být- napadlo mě hned, možná je to nějaké jméno, nebo dospělí má mladé, ale varianta DRAK má mladě v nich určitě nebyla:) Festival probíhá od 20.8.-1.9. a má dlouholetou tradici. Letošní ročník je již 16. ročníkem! Festival je koláží různých kulturní akcí- od dětských workshopů, přes koncerty rozličných hudebních stylů, divadelních představení až po včerejší breakdance bitku. V programu si určitě každý najde to své.
Během festivalu má naše práce zde určitě jiný rozvrh, než jak tomu bude po skončení festivalu. Naši hlavní náplní je být po ruce, při organizaci jednotlivých aktivit. Adam obvykle začíná 3 hodiny před konáním akce, kdy chystá, spolu s pracovníky centra, zázemí pro koncerty a představení a po ukončení zase pomáhá s jejich odklízením.
Moji náplní práce bylo pomáhání s přípravou výstavy dětských prací, které byly vytvořený na 14 denním příměstském táboře, kterého jsme se zúčastnili poslední tři dny. Pak jsem výstavu v průběhu večerního programu hlídala.
Zatím jsme tedy spíše pomocníky, kteří dělají to, co je třeba, ale nic vlastního nevytváříme. Měli jsme na starosti dětský workshop, kde děti vyráběli dva výrobky a myslím si, že se nám moc povedl. Děti práce bavila a výrobky se jim moc povedly.
Co mě zde zaráží dennodenně je úroveň anglického jazyka. Některé děti ve věku 12 let, mají skoro stejnou úroveň angličtiny jako já, což je dost smutný:) Každý den jsme také ve styku se skupinou šestnáctiletých dobrovolníků, kteří mluví anglický skoro plynule. Prý je to tím, že jsou zvyklý už od dětství sledovat kreslené seriály v angličtině.
I přes dokonalou angličtinu většinou všichni komunikují ve slovinštině, i když tam jsme my, což je někdy docela deprimující. Výstavu jsem chystala spolu se skupinou mladších holek asi 2 hodiny, během toho jsem promluvila asi 3x, protože se bavili pouze slovinsky. Člověk je sice mezi lidmi, ale cítí se poněkud sám. Určitě jim to ale nemám za zlé, protože vím, jak je těžké přepnout a mluvit celou dobu anglicky.
A jak je to se slovinštinou? O tom zase příště:)